Chci, aby sis to přečetl. Chci, aby konečně tohle někdo četl. Chci, aby mi konečně někdo porozuměl. A všem, všem lidem v mém životě dávám jedinečnou možnost. Čtěte. Tak už si to konečně někdo přečtěte!!
Chci strašně moc chci být už v pořádku. Být normální. Cítit se tak, jak se cítí ostatní, když sou šťastní. A nám to nefungovalo. Věděla jsem to už od začátku, že to není dobrý nápad, ale tvá jasně řečená odpověď, že ti moje psychický problémy nebrání v našem vztahu.. cítila sem takovou jistotu od tebe. Zaskočilo mě to, ale pozitivně. Ale kdybychom spolu nechodili, nemuseli bychom se teď rozcházet.
Mám tě ráda! Chapeš?! Ale takhe dál už to nešlo. Nemáme spolu být. Nebo jsem jen vybíravá. Ano, jsem moc vybíravá. Ale já tomu věřím. Věřím, že jednou příjde nějaký princ, klidně i princezna, a postarají se o mně. A já o něj, ni.
Chci tě zpátky! To tvé objetí! Ale vím, že se musím dát do pořádku. Vždycky je to o mně.
- Odpusť mi prosím. Nechci tě ztratit.. ale já tě vlastně už dávno ztratila. Ten den, co jsme se poznali.
Žádné komentáře:
Okomentovat