Já nevím. Vždycky, nebo povětšinou, když něco vypustím z pusy, tak mám pocit, že melu strašný hovadiny, a že už nikdy nemám vyjadřovat svůj názor. Ale když s někým jsem nebo i normálně během dne, tak mám pocit, že si zasloužím daleko víc (všeho. Pozornosti, lásky, od života, od přítele, od sebe atd). A tu mi přichází otázka - je tomu opravdu tak? Jsem zaseklá někde mezi? Mám nutkání být naprosto zticha a taky se pořád vyjadřovat. Ti stejní lidé chtějí, abych byla zticha, a zároveň abych pořád mlela. To stejný já. Asi sem se v nějakým tom časovým meziprostoru sekla, co?😅
Žádné komentáře:
Okomentovat