Kdybych včera napsala článek, viděli byste, že jsem vydeptaná, šťastná, neutrální, rozbíjela bych cokoliv a zase byla hodná jako svaťoušek - všechno se ve mě míchalo.. cítila jsem se.. divně. Ano. To je to slovo.
Ale když ho píšu dnes, je v právě tuto chvíli osůbka cítící se jinak. Jak jsem toho dokázala? Nechte mě psát a čtěte.
Dnes jsem se dozvěděla, že prý už nejsem panna a takhle všechno. Ano, jestli si pamatujete na toho kluka. S jednim klukem jsme to probírali a on pak za mnou poslední hodinu přišel a prej sem kráva, že je mu jedno, že jsem šuk*la s několika klukama nebo prostě takhle, ale lhat jsem mu nemusela. Šla jsem s vykulenýma očima vzít věci a jít. O pár metrů na před byl ten kluk a já sem na něho zařvala, ať počká a řekne mi to. V tu chvíli sem byla strašně vyklepaná. Ne to, že bych vážně šuk*la se všema klukama, ale proto, že mě ten dotyčný, ikdyž vím jak se chová, znovu podrazil nohy. Byl tam ještě jeden debil a vytahoval balíček s cigaretama. Jednu si vzal a nabídl mi. Řekla sem mu, že nechci, že nekouřím a on nabídl ještě tomu druhýmu klukovi. Už delší domu si chci zapálit. V tento moment? Vůbec. Ale řekla jsem mu ať mi teda dá, ale že mě to musí naučit, protože to neumim. Ten, co byl na mě nasranej, řekl, že klidně a říkal mi jak malýmu děckovi body, který musim vědět. - bylo to logický a pár věcí znám, protože chodim s kámoškou občas (já nekouřím ;))
Tak nějak sem se k tomu chtěla dostat a on to furt zakecával. Vytáhli oheň a zapálili si. Prej si mám taky zapálit, ale ten nasranej kluk mi podal tu jeho zapálenou a tak mě to ukazovali, jak to mám dělat. Největší problém? Strašně jsem se bála jaký to bude a prostě abych se neudusila, že :D Prostě si to strčit do pusy byl největší problém. Nakonec mi to tam vrazili (ne doslova ;)) a já udělala podle jejich instrukcí. Ten nasranej kluk, že si mám ještě víc potáhnout a tak jsem tak udělala. Potahovala jsem, dokud mi nedošel dech a já to zkusila vyfouknout, bohužel mě začal strašně pálit krk (hlasivky) a já to - asi jako všichni, vykašlala. Nakonec jsem se dozvěděla, že jsem si dala cosi (už nevim :D) něco velkýho a že to moc lidí nedělá a taky to neudýchaj. Takže boss na poprví, víte co. :DD A prej jak se cítím. Tak říkám dobře, že se už vůbec netřepu a tak. Prostě všechno v pohodě a oni, že je to tim nikotinem a tak, že uklidňuje.
Nakonec jsme se dostali k tam tomu kreténovi a víceméně to byli pravdy. Hnusný pravdy, ale tak nelžu, že. Až na jedno, co bylo z poloviny.
Po polovině cigarety jsem už nechtěla, ale oba ji ještě měli, a tak jsem ji dokouřila celou. Jinak prej oklepávám (nebo jak se tomu říká :DD) tu cigaretu dobře. Tak jasně, když to vidím u tety, občas u mámy a pořád u kámošky :D sem hold chytrá. Ale to, co mě na tom sralo je to, že sem neviděla ten svůj kouř, jestli víte, jak to myslím. :D
Když jsme vycházeli, asi 200 m od nás byla moje máma a teď já no do p*če. Vytáhla sem z kabele prastarou voňavku a nastříkala to na sebe. (naštěstí šla do obchodu)
Na městě jsme potkali jednoho jejich kamaráda a ten kluk, co byl na mě nasranej, tak mu to tam básnil, že mám mámu učitelkou a zapálila sem si poprvé. Twl, já se nemám sakra čím chlubit :D Jo, ještě když jsme tam byli tak prej jestli to nedělám proto, abych zapadla. No tak to asi těžkou, prostě jsem to udělala, no tak božee.
Když jsem přijela dom, tak sem to ze sebe rychle shodila, nastříkala, převlíkla všechno, ale stejně furt smrdim. Teď je tu máma, a zatim nic, ... no uvidíme.. Sakraaa..
Ale s cigaretama to nevidim, jako nejlepší kamarádka, ani normální kamarádka, prostě poslední pomoc při nesnázích. Uvidíme.
Jinak se musim zeptat, co to bylo za cigarety, protože mi to nepřišlo takový to hnusný, co kouří ta holka.. O.o (tak prej Viceroy ;))
Tak asi sem si našla to největší uklidňovadlo. Nejlepší cigareta a starej bláznivej Greenovkej (jo, skloňuju to asi blbě :D) old school punk <3
Sakraaa.. ani nevim proč to píšu. Nikoho to nezajímá a hlavně. co byste komentovali? 'Jo, to je hustý žes začala.' nebo jako co? Asi to smažu. A nebo prostě dolů napište smajlík, tečku nebo co já vim. A nebo mi odpovězte na otázku, co vám pomáhá v těch nejhorších chvílích?
Carpe Diem Guys!
Erin
Žádné komentáře:
Okomentovat