Zhoršuje se to. Nemůžu absolutně nic dělat. Pořád se povaluju, je mi hrozně, k ničemu se nemůžu dokopat. Večer nemůžu několik hodin usnout a když usnu, tak se milionkrát za noc vzbudím. Ráno mě budí kočka, ale to je miláček docela. A když vstanu, tak su stejně unavená. Jako bych vůbec nespala a su ještě víc vyčerpaná. Takže zalehnu za dvě hodiny zase a spim. Tak to bylo včera. Samozřejmě nemám chuť na jídlo, takže většinu času nejim. A když jim, tak stračky typu popcorn nebo co já vim.
Fakt se snažim zde nebýt tolik pesimistická kor sprostá tak, jak sem si řekla před těma šesti letma. Ale sakra. Fakt je mi nahovno. Je mi na nic a všechno je k ničemu. Nemám vůbec sílu nic dělat. Včera jsem ještě volala s doktorkou, tak mi opět změnila antidepresiva. Už čtvrtý. No, hezký. Vyzkoušela sem už snad všechny možný typy. Tady ty, co sem brala, sem brala zatim nejdelší dobu, od nějakýho 20.12. minulýho roku a vytáhli mě ze sebevraždy (a na pár dní moje naivita, že se všechno zlepší) a sem za to docela ráda, drželi mě jakž takž při životě a při smyslech. Ale už mi nestačí. Sem prostě jen chodící tělo bez duše. Nemám sílu vůbec na nic.
Žádné komentáře:
Okomentovat