-
Zamilovaná? Ale já nesmím!!
Větu, kterou jsem napsala hned nad těmito řádky prostě mluví úplně za vše. Sakra, já už přítele mám!
(Aneb vítejte u velmi velkých problémech jedné malé holky, která by si ještě mohla v klidu cucat prstíček..)
Po dalších písmenkách skládající věty si musíte myslet, že jsem úplný blázen. Ať radši nechám lásce volný průběh. Jenomže já vím, že by náš vztah trval ani ne týden.
Vztahy na dálku. Největší svinstvo. A zároveň to nejlepší, co vás může potkat. Já totiž vím, že ten člověk na druhé straně mě má opravdu rád a já ho taktéž. (Tak co vlastně řeším, co?)
Ano, jsem svině. Svině, která má ráda zmrdy. Miluju to jeho chování, užívání si života a to, co je vlastně důležité. Zažít dokonalé mládí, na které budeme ve stáří vzpomínat. A možná taky proto, že všichni mají stažený zadky a nikdo se prostě nepostaví a neřekne svůj názor! Proto se mi tak líbí. Ale vím, že by to nikam nevedlo.
Zas a opět jsme se dali dohromady - myšleno tak, že se spolu už bavíme. Prej to musí vydržet. Prej je lepší snášet ho a bavit se se mnou než být na mě nasranej. Víte, jak to myslím. Kamarádství s malilinkatýma výhodičkama. Jenomže mi to příjde nesprávný. Vůči němu i vůči mýmu klukovi. To prostě nejde.. fu*k.
Zároveň ani nevím, jestli mu můžu věřit :D bože můj..
A poslední naše konverzace?: "Budeme jenom kamarádi."
Projela mnou husí kůže při těchto slovech.
Žádné komentáře:
Okomentovat