Čauko.
Psala jsem to tam nahoru :D Do volitelného horního boxu? Asi tak se to jmenuje. Zjistila jsem, že mám jet na hory. S našima. A ještě ke všemu na běžky. Tak vám tu dám trošku kousek z hor.
Hory jako takové byly super. Sníh též. Ale prostě jsem zjistila, že nesnáším sníh než cokoliv na světě. První den mě hnedka postavili na běžky. Buď půjdeš hnedka do kopce nebo z kopce a vyber si. Takže začátek luxusní. Jinak naši někam odjeli a já tam na plácku se pokoušela jezdit. Naštěstí písničky nechyběli.
(není moje foto :D)
Druhý den to bylo ještě horší. Už hned jsme měli jed na výšlap. Strašně logický na tom stát poprví a hnedka na túru. Měli jsme jít k nějaké boudě. Bohužel prvně jsme museli jet z kopce a tak trošku jsem si narazila kostrč, která bolí ještě do teďka. Poté jsme si to šli do kopce. Kopec nebyl prudký, takže se to i vcelku dalo zvládnout. Bohužel na naše zkušené jezdce jsem byla moc pomalá a někdy to i klouzalo. Po 4 kilometrech (což není moc) se mi začali podlamovat kolena. Do toho začal foukat takovej ten hnusnej štiplavej horskej vítr, jestli víte co myslím. Měli jste mě vidět, jak jsem raplila, že mi to nešlo. Myslela jsem, že si ty běžky sundám, protože to jsem uměla nejlíp, a zhodím je z toho kopce či hory. Ale prostě jsem si řekla, co budu asi dělat, až mě přestane bavit klavír? Taky ho vezmu, rozkopu a vyhodim? :D Ne, půjdu dál, jinak by ze mě byl bezďák a to zatím být nechci. Takže jsem se sekla a šla tím svým šnečím tempem. Nakonec za mnou přišel zbytek rodiny a že prostě jedem dolů. Prej jim je zima a bratr se bojí. Okej. Sjeli jsme to dolů. Bacha! I já! :D Pokrok :D Okej, taky šnečí tempo, ale zvladla jsem to :)
Bohužel bolest kostrče byla větší a po další dny (1,5 ;)) jsem ležela v posteli a četla knížky. Na naší chatě ani nebyla wi-fi, takže jsem si nemohla aktualizovat knihovnu a sama sebou jsem byla nuce přečíst i anglický knížky a upřímně, po těch dvou knížkách se mi chtělo mluvit anglicky, i přes to, že to neumím a tak :D Ale prostě jsem byla znechucená češtinou :D
Samozřejmě už ke konci naši byli protivní a jsem ráda, že jsem doma. Moje postel. Moje wifina. Blog a prostě celkově.
Horní Mísečky - Kousek od Špindlerova Mlýna - Krkonoše - s rodinou - 2015
A jak si užíváte týden vy? Popřípadě jako my prázdniny?
A všichni prosím povinně otázky SEM!! :D Thanx :)
Carpe Diem Guys!
Erin
Ten strom :3
Moje běžky? :D Ale tak :D Pěkný byly, ale nenávidim tohle x_X
Výhled z našeho balkonu.
Rampouchy všude :D
Moje vlásky po tom našem výšlapu :D Už se to rozpouštělo :D
Žádné komentáře:
Okomentovat