neděle 25. listopadu 2018

Odpověď mému mladšímu já

Zdravím všechny! Nebo vlastně nikoho, hm, kdo ví.
Každopádně kdysi dávno - jsem si psala sama sobě dopis. Dopis mému staršímu já. Bohužel, jsem si ho párkrát už četla (hrozná jsem, vím), jednou s mým bývalým a poté jednou nebo dvakrát v depresích a ve vzpomínkách. No, i tak. Pojďme se vrhnout na to. Chci si zase dopis připomenout a odpovědět mému mladšímu já.



Pro lepší orientaci v článku - zvýrazněný bude ten dopis z minulosti a normálním písmem bude pod tím psána odpověď. :)

Odpověď:


Ahoj, Alčo/Erin, (pokusim se psát teda bez hrubek).

Zdravím mé mladší já, má lásko, na kterou denně vzpomínám :') A nelžu! Je to tak. Prožili jsme si špatné, ale i dobré věci. Některé bych chtěla zapomenout a vymazat z paměti, ale zároveň vzpomínám na tu rebelskou duši, která tak toužila po anarchii.. je mi do breku. Kdybych snad měla pár slz navíc..

Nebudu ti asi říkat, ze které části tvého života ti tento dopis píšu. Nechci vzpomínat na minulost v přítomnosti.. a už vůbec ne v budoucnosti. Neřeš to, nezabývej se tím, ikdyž tě to strašně zajímá. Nech to plavat. Pokud už víš v jaké, jsi teď ten nejsmutnější člověk. Asi sis na to vzpomněla, a tak doufám, že už jsi ani po 6té, či po kolikáte, tu stejnou chybu neudělala. Prosim. Stačilo.

Nemám tušení, co se mi zrovna honilo hlavou a co se mi dělo.. Mám zde ale několik indícií: Buď mé trable s konzervatoří, klavírem obecně a ta lidská vlastnost - lenost, která požírá naše sny.. Nebo snad začínající vztah, do kterého jsem moc nevkládala důvěru, i přes to, že za pár měsíců potom mě ten jistý požádal o ruku a ano, nevyšlo nám to, ale i po tolika letech se mi furt vtírá do mýho života.. Kdo ví. Neřeším to broučku, co bylo, bylo. Nechme to už jít, pusťme to. :)

Možná vypadám jako ten nejsmutnější člověk na světě. V poslední době ale nastala pro mě taková situace, že nějaký člověk dostal, a stále dostává, do mé černočerné dušičky světlo a hraje v mém životě velkou roli. Ano. Z mého pohledu to myslí opravdu vážně. Jsem si tím stoprocentně jistá. Pamatuješ? Chci se tedy zeptat, jestli jste stále spolu? Jak to mezi vámi je, jestli se vídáte častěji a jak vaše rodiny vycházejí. Taky by mě zajímalo, jestli vyrostl (výškově). A co ty? (jinak, to asi nevíte, ale já jaksi vyrostla a on je teď menší než já.. a já asi ještě porostu, ale on už asi ne :/ jej.)

Haha. Došla na něj řeč :D. Ano, ten muž tě opravdu miloval a stále miluje a je na tobě nehorázně závislý. Jako brutálně! Až nezdravě. Kdyby jsi byla taková mrcha, tak si s ním můžeš dělat, co chceš. Fakt. Až mě to děsí a zároveň mě to nutí k úsměvu. To jsi si přece vždy přála, že? Ostatně.. pořád o to stojíš a je to i důvod, proč je to teď tak, jak to je. Vlastně vždy to tak bylo.
Ach, ty bláhová. To jsou problémy, výška. Já vím, vím, jak jsem to myslela, je to jen trochu přibarvené, ale je menší. S tím nic nenaděláš. A zlatíčko, ty, která chtěla glady, steely, kanady a podobný "těžký boty" teď miluješ podpatky! Takže smůla - budu jmenovat - pro Jirku. :D I tak ty botky stále chceš!
Ale ne. Nejste spolu.. Kvůli tobě! Stále něco hledáš..

To mě dostává k další otázce. Víš. Poslední dobou (2 dny :D) mi máma vsypává ne moc pěkné věty. 'Jestli se nedostaneš na konzervatoř už tento rok, zapomeň na to, že bude nějaké "další rok.". ' Prosimtě, dostala si se tam? Řekni mi, že jo. Prosim. Prosim.. (btw, pokud ano, tak Alenko moje nejmilovanější!! Miluju tě, buď i nadále silná a hraj a hraj! Jinak si na intru?)


Ne. Roku 2016 jsem nikam nešla. Hrála si teprve 1 rok a to postupem času pochopíš, neboj. Za to si ale korepetila dvoum trumpeťákům a dotáhli jste to až na národní kolo :). Na konzervatoř jsi šla až o rok později, nastoupila si v září 2017 do prvního ročníku a aktuálně si v druhém ročníku, chodíš za jamákama a byla jsi i na mezinárodní soutěži. Jsi druhá nejlepší klavíristka v ročníku, ale i tak musíš makat! Navíc letošní prváci jsou strašně dobří a zdá se, že nemají stres, což ty ho máš. Na rozdávání.
Ale musela jsi projít složitou cestou, kdy rodiče nechtěli pro tebe nic udělat, nenechali tě cvičit, před talentovkama ti to zakazovali, nejedla si, byla si v hrozným, ale hrozným stavu. A i přes to, že jsi se tam dostala, tak ti tví rodiče tuto věc naprosto neschvalovali a ignorovali. Ale ano! Jsi tam. Je to stresující, ale jsme tam, lásko má <3
Na intru nejsi, broučku, studuješ zaráz i gympl. Ano. A tento rok maturuješ.

Další taková otázka, kterou asi už poznám za několik týdnů.. co gympl? Řekni mi, že to nebylo jako v šesté třídě. Prosim.

Ne, nebylo. :) Jsi silnější než kdy dřív :)

Co kamarádi? Všechno v pohodě? :) Si brána v kolektivu naprosto v pohodě? Btw, doufám, že drzost a šílenost/bláznovství ti vydrželo.

Sem, dokonce i momentálně líp, než kdy dřív. Všichni si myslí, jak jsem strašně talentovaná a skroho jak nějakej bůh, že dělám dvě školy, přitom je to jen o naplánování si času :) a o tvých prioritách.

Co ty a kytara? Já vim, že to bude asi až za konzervatoř, ale víš co :) Chytneš ji aspoň občas do ruky? Které písničky máš nové? Snad jsi alespoň přemýšlela o Black Veil Brides. Jak víš, Jake.. to je prostě pán. Tak abychom se s kytarou trošku posunuli kupředu.

Nemám elktirckou kytaru, ani novou akustickou.. ale kdysi jsem ji chytla občas, teď není čas, hlavně mám v hlavě myšlenku - Klavír, klavír a jen klavír! a kytara a další nástroje, až se budu klavírem živit :) Každopádně spojení s ní máš, chce tě jeden pan kytarista. Je skvělej, ale nevím. Tak, jak většina lidí - málo empatie, vcítění. Jo, chápe, že mám málo času, ale i tak se nějak nechce přizpůsobit nebo si něco připustit.. přitom bych s ním do toho kina ráda zašla!
Ano BVB a Jake.. ne, zatím ne, nejsem tak dobrá, neumím na kytaru. jen od Greenů kdysi to wmuwse a na okoř je cesta, takže můj program není moc rozsáhlý a profesionální :D

Taky bych se zeptala, co tvůj první, ale to si budeme jenom myslet.. jo? Doufám, že to nedopadlo špatně :/ (aneb problémy 15tileté)

Rozumím tvým otázkám, broučku. Když si od srpna pár měsíců počkáš, tak to zjistíš. No, a kdo jiný by to mohl být.. :)

Co tvé fyzické já? :O hoď aj fotku :D Jeb na to, že tě tu všichni uvidí :'DD nejenom, že ví, jak si postižená, ale aj jak vypadá takový postižený blázen :'DD (už vidim, jak u tohoto si budu držet hlavu a říkat, jak pitomá sem byla, protože když si uvědomím s kym/komu píšu, tak je mi jasný, jak mě musí vidět. Aspoň, že si to přiznám.. je to hnusný.. upřímně, mám ze sebe respekt.) Šla si do těch barevných vlasů?

Ne, opravdu ti rozumím! A jsou to tři roky, broučku, vždyť píšeš mě! Víš, jaká jsem :)
Hele, fotku možná pak nebo příště, ale ano, do barevných vlasů jsi šla před pár měsícema poté, kdy si darovala vlasy :) Si úžasná, víš o tom? :)

Kreslíš pořád?

Kreslím sem tam. Ale já jsem umělecká dušička a já tohle potřebuji. Máš málo času, ale poslední tvé dílko je toto:


A asi takový poslední důležitý otázky.. Co Green Day? Potkala si je? Něco jako autogramiáda? Víš co :'DD Je vlastně Tre se Sarou pořád? Bylo by pěkný, kdyby mu to vydrželo :)

Ano, byla jsem na Green Day 22.1. 2017 (takže takový dárek za udělané talentovky) v Praze před podiem!! A s Jirkem :) V areně byl i Kája a potom Míša. Bylo to vyčerpávající, ale naprosto dokonalý
A Tre je se Sárou a momentálně čekají spolu první dítě! ^_^

A šla si s Ondrem na ty Simple Plan nebo tak nějak? Celkově, Black Veil Brides a Terka? Povídej, přeháněj. Na kterých všech koncertech si byla?

Bohužel. Ani Simple plan ani BVB. Jedinej "velkej koncert" byli ti Greeni. Bylas jednou na brnenským majálese - Rybičky 48, vypsaná fixa, horkýže slíže, atd. .. potom s Klárkou jdete po druhé na Rybičky 48 a s Márou na Visací zámek! Punks not dead, vy volové! Pořád to v tobě je!

Snad se objevili i Piano Guys!
Vlastně.. zůstal ti tenhle styl? Pořád Punk-Rock? Prosím.. řekni, že jo. Že jsi stále svá a original..

Ne, moderní "klasickou hudbu" už moc "nejedu". Teď si opravdový umělec. Chlastáš (ale pořád s mírou!), chodíš do divadel (do národních!), na filharmonii.. Takže je to mnohem lepší, než kdy dřív :D
Ano, punk-rock miluju, strašně, strašně, strašně! Ale víc si spíš klasik :) Momentálně ale zase se trošku povyrostl plamínek punkerky. :) Každopádně anarchistka už nejsi, máš za sebou i své první volby a jsi na to hrdá.
A svá a original? Ach, ty bláhová. Jinak to ani nejde!!

With love - tvoje čerstvě patnáctileté já (Alča)
Momentálně - s láskou tvé (staré) osmnáctileté já

sobota 17. listopadu 2018

Instagram - studna lží

Instagram - studna lží

Ano, nejen instagram, ale obecně sociální sítě. Avšak myslím si, že tou nejhorší "studnou lží" je právě zmiňovaný instagram.



Co je to instagram?
Instagram je sociální síť, která vám umožňuje nahrávat fotky a videa.

Většina tuto soc. síť zná. Často na ní stráví několik minut/hodin denně, a dokonce to může být jedna z prvních a zároveň posledních věcí, co uděláme než ráno vstaneme či večer usneme. Ruku na srdce. I já do téhle obří "komunity" patřím.
Na instagramu můžete být jen divákem nebo i přidávat fotky vlastní. Většinou zde můžeme sledovat své vzory (hudební, módní, fitness, atd. ...) a právě zde začíná ten problém. Jako uživateli, když olajkujete něčí fotku, se automaticky zobrazují fotky tamté podobné, takže nám to dává i pocit, že všichni na instagramu jsou lepší než já. Obecně v lidské povaze je touha předvést se, co já dokážu, že já jsem lepší a pokud to fotografie dovolí (což dovolí), tak ji ještě přikrášlit. Přídávají se různé filtry, "samolepky" a hlavně - existuje pár pravidel, co musíte udělat, aby fotky vypadali líp (jak si dát nohu, jak se natočit,..). Pokud si ale neuvědomíme, že fotka, kterou reálně vidíme není reálná, může začít klesání sebevědomí, sebelásky, podceňování, shazování, úzkosti až deprese.

Pojďme se podívat na můj instagram: často se nefotím, ani nepřidávám fotky mé postavy, i tak zde máme dost pěkný příklad, jak to funguje. Podíváme se na mé poslední tři fotky.

Fotka č. 1 - obchod s různými cukrátky a krásně vypadající kavárna




Pěkné, že? Filtry, filtry, filtry. Ano, miluju sladký, ale do tohoto obchodu jsem vešla hlavně díky fotce. Věděla jsem, že bude určitě pěkná. Ano, vystihuje mě, ale já si tam nic nekoupila, jen na pět minut kvůli fotce.
A kavárna? Užasná, mám chuť na kafe, ale taky.. kavárna se tváří fotogenicky, takže cvak, a jde se dál.

Fotka č. 2 - vlastnoručně namalovaný obrázek


Určitě jsem šikovná, že? No, ne tak docela. Fotka má trošku nejasnosti a občas jiné nerealistické tvary, ale co, že? Stačí nahnout mobil a myslím, že na první pohled se to zdá být jako dokonalý obrázek. Aspoň to má budit ten dojem.

Fotka č. 3 - Ráj pro hudebníky


Cedečka, cedečka, cedačka. A ano, opět, jsem si tam nic nekoupila. Fotka mě vystihuje, miluju to tyto obchody a hudbu obecně, ale i když jsem nad koupí přemýšlela, zůstala jsem jen u toho přemýšlení.

Smutné, že? Ale je to tak! Snažíme se jen přikrášlovat realitu. Ano, dělejme to, zachovává to v nás jistý pocit uspokojení, že? Já osobně se tedy cítím být "uspokojena". Ale prosím! Mějme na vědomí, že to, co dávají ostatní, i přátelé, na své instagramy, facebooky, a kamkoli jinam, není úplná realita. Neciťme se podceňovaní. <3

Co je občas nejlepší, dejme si pauzu a žijme život v realitě.