Tož teda od začátku. Ráno sem vstala brzo, táta mě vyhodil v Brně kousek od Hlavasu a já nastoupila do autobusu Student Agency. Byli trošku problémy s placením (že prej nejsem student :D), ale nakonec to bylo v pohodě. Vedle sebe jsem naštěstí nikoho neměla. Objednala jsem si čokoládu (prvně jsem chtěla kafe, abych to všechno zvládla, ale nakonec jsem dělala hodnou holčičku :DD) a poté usnula..
Vzbudila jsem se až v Praze, tož sem vystoupila a tam už na mě přítel čekal. Nasedli jsme poté do auta a jeli jsme na všestranný zkoušky psů - nemusí vás to nijak zajímat, nic zajímavýho, jednoduše myslivecká záležitost, tož sem se něco přiučila z oboru kynologie :D Ano, jela jsem jak šulek v zelenym :D Ale who cares..
Odpoledne sme jeli k nim domů. Jsme spolu teda byli (:D), poté volal jeho kámoš, tak jsme šli za děckama od nich, tak jsem byla přestavena a zasvěcena do jejich "života" tam u nich :D Na večer jsme šli za jejich takovou partou. Nic moc zajímavýho.
No a večer.. neříkám, že jsme neblbli, ale večer teda jako dost (:D). Takže fakt úplně libový :3


Další den byla u nich hasičská soutěž, tož jsme sa šli podívat na ně. Nakonec přítele potřebovali, tož běžel za starší taky. Dali jsme si na půl pivo (ano, vyžírka sem mu to skoro celý vypila :D bylo hold dobrý..). Poté přišla nějaká slečna (hrozně nesympatická, v poslední době si připadám, jako kdybych si vyžívala v předsudcích O.o ikdyž názor si musim udělat..), že máme dojít na hřiště prej. Tož jsem šla já, přítel a jeho kámoš.. naznali jsme nakonec, že se nám nechce, tak jsme si sedli na jedno takový cosi a kecali sme. Nakonec ta holka přišla znovu a že prej má jít aspoň jeho kámoš. Tak šel. Zůstali jsme tam sami. Už dlouho mě přemlouval, abych mu řekla svojí minulost.. (šestka a tak..) tak nakonec jsem mu to řekla a tak nějak jsme se bavili, jak to všechno bylo, blbá psychika a tak.. Po chvíli avšak přišel opět jeho kámoš a že jestli nechcem pivo a nějaký maso, tož sme samozřejmě souhlasili. Za chvílu u nás byl a my naštěstí moji kreténskou minulost nedopovídali. Ale ať si teho váží, takhle otevřená jsem k nikomu nebyla a už snad ani nechcu. Byla jsem představena aj jeho bratranci. Se ptal z kama su, ne, tak říkám, že kousek od Brna. A on úplně, jako cože, od Brna? :DD Sorry, ale musela jsem se fakt smát. Ten jeho pohled, že su až takhle přes republiku daleko od něj..
Už se stmívalo, tak jsme naznali, že asi už půjdem k nim. Zastavili jsme se ještě u jedné party jeho kamošů, kecali sme a tak. (opět představení a tak, twl už tam znám skoro všechny :DD)
Když jsme odešli, tak ho napadlo, že půjdeme na jednu vyhlídku. Když jsme byli skoro tam, tak mi zavřel oči, či mě chápete a šli jsme na takovou vystouplinu, či jak to nazvat. Ty svítící vesnicky byli naprosto dokonalý. Ten výhled. Jo, víte jak měl být ten měsíc? No, sme si řekli, že se budeme též dívat, ale nakonec bylo zataženo, takže nic. Joo.. večer jsme též malinko zlobili :D


Už dlouho sem ho chtěla vidět hrát hokej. Takže ráno jsme vyrazili směr jeho utkání. Tipněte si, jak to dopadlo.. debilovi (omlouvám se) nějak vyskočilo koleno a zhroutil se na ledě. Sem myslela, že se poseru. Furt se mu něco stává.. chudák :/ Tož sme jeli zpět domů, tam dostal jakýsi prášky a že je to lepší. Tak jsme si ještě nějak povídali a tak, a kolem čtvrté hodiny mě odvezli do Prahy. Mysleli jsme, že budou kolony, tož jsme jeli dřív, ale bylo to v pohodě, takže jsme hoďku a půl (cca) čekali v Praze. Zase jsme si nějak povídali, líbali a tak. Potom mě šel s tou nohou doprovodit na nádraží, kde už na mě kámoška čekala.
Cesta proběhla dobře. Večer jsme ještě volali a já se prostě rozbrečela. Bylo mě prostě tak strašně blbě od břicha, od srdce a celkově, stýskalo se mi po něm moc a prostě jsem se rozbrečela. Zvykla jsem si na pocit být s ním, spat u něj, jeho náruč, vůně a tak.. Naštěstí mám bavlněný pyžamo a i po týdnu mi voní stále po něm <3
Tož takhle moje love story.. stýská se mi, ani nevíte jak.. (btw, škola na pohodec)
Carpe Diem Guys!
Erin